Lidové noviny, 3. ledna 2019:

Před čtyřmi lety se exnáměstek ministra financí zodpovědný za audit Lukáš Wagenknecht postaral o pořádný poprask. Prověrka, které jeho tým podrobil pořízení robustního e-systému, v němž Česko vypořádává všechny žádosti o evropské dotace, skončila skandálním závěrem – podezřením na podplácení a kartelovou dohodu. Příběh, kvůli němuž Brusel mále přestal Česku proplácet veškeré dotace, má trpký konec. Vyšetřovatelé skončili se závěrem, že se žádný trestný čin nestal.

„Policie odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu, neboť ve věci nejde o podezření ze zločinu a není namístě věc vyřídit jinak. Ministerstvo pro místní rozvoj s touto skutečností již seznámilo zástupce Evropské komice,“ potvrdil LN Vilém Frček z tiskového oddělení misterstva pro místní rozvoj, které zopdovídá za takzvaný monitorovací systém, jak se dotyčná IT platforma jmenuje.

Kriminalistický závěr je poslední ze série tří kontrol, které se zaobíraly závažnými podezřeními plynoucími z auditu ministerstva financí. Všechny tři dopadly obdobně – třeba antimonopolní úřad našel dílčí pochybení, která potrestal stotisícovou sankcí, ale stejně jako Finanční správa s policií se neztotožnil s názorem ministerských auditorů, že se kolem IT zakázky odehrálo kartelové spiknutí.

„Na základě tohoto auditu se tím začala zabývat policie a Evropská komise odmítla platit výdaje do doby ukončení policejního šetření úplně. Po 3,6 roku policie nic nenašla a tím potvrdila názor ministerstva pro místní rozvoj. Tímto krokem pana Wagenknechta přišla Česká republika o necelou miliardu – 820 milionů korun – ze zdrojů Evropské unie,“ dodal Frček.

Hořký povzdech ze strany ministerstva je pochopitelný, v roce 2016 vláda narychlo hledala provizorní řešení, aby Brusel nestopl přísun subvencí kompletně. I když běžný smrtelník o existenci monitorovacího systému nemá většinou ani tušení, pro dotace je to klíčová platforma. Elektronický systém představuje záruku, že se žádosti posuzují správně a peníze proplácejí, jak mají. Zpochybnění této platformy tak znamenalo ohrožení subvencí v jejich samotném základu.

Tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) rozhodla, že pořízení a zajišťování chodu monitorovacího systému vezme na svá výdajová bedra český státní rozpočet – jelikož policejní vyšetřování se vleklo, šlo o jedinou možnost, jak odblokovat přísun evropských peněz do jiných programů a projektů. Původně se odhadovalo, že „průšvih“ bude stát asi 250 milionů; konečná částka se vyšplhala na zmíněných 820 milionů.

Ministerstvo pro místní rozvoj po každé dílčí kontrole – od Finanční správy i antimonopolního úřadu – žádalo resort financí, aby udělal audit znovu. K tomu ale s ohledem na zachování nezávislosti auditního orgánu nikdy nedošlo – přestože z ministerstva financí odešel Wagenknecht, který je dnes senátorem za Piráty, i tehdejší ředitel předmětného odboru Evžen Mrázek. Vyvracení jejich závěrů by způsobilo reputační škody a podezření o politických zásazích.

Čtyři roky starý ostrý spor mezi resorty financí a pro místní rozvoj byl svého času o to pikantnější, že oba úřady fungovaly pod vedením ministra za hnutí ANO, finance rovnou pod předsedou tohoto hnutí a aktuálně premiérem Andrejem Babišem. Střet byl bolavý i na osobní rovině, protože Šlechtová a Wagenknecht bývali přáteli.

Policejní závěr znamená, že původně navržená stoprocentní dotační vratka na vybudování monitorovacího systému nenastane, uplatní se čtvrtinová korekce kvůli chybám, které se v rámci zadání zakázky staly.

Napadený tendr na vytvoření virtuální kanceláře, její provoz, rozvoj a servis vyhrála v roce 2013 společnost TESCO SW, celková suma činila 567 milionů korun. Česká republika si tehdy pořizovala nový systém především ze dvou důvodů: ten předchozí nebyl vysoutěžen v otevřeném výběrovém řízení, takže nebylo možné financovat ho z Bruselu. Evropská komise také trvala na tom, aby se tok dotací administroval na jednom místě a v rámci jednotných pravidel. Bez toho, aby systém fungoval, by se programy od roku 2014 vůbec nerozběhly, proto měl ministerský audit plnou pozornost celé tehdejší vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Do zavedení jednotné platformy byla ministerstva zvyklá každá na svůj systém – zavádění toho nového, společného tak provázely nemalé problémy. Část úředníků projevovala vysoký stupeň setrvačnosti a resorty nahlašovaly desítky dodatečných požadavků včetně třeba toho, aby nějaká kolonka nebyla umístěná vpravo, ale vlevo. V kombinací s robustností IT platformy to vedlo k dvouletým stížnostem, že systém nefunguje a padá. Většina problémů zmizela poté, co se z nového stalo staré.

Ministerstvo pro místní rozvoj v neděli na svém twitterovém účtu napsalo, že policejní prověřování výběrového řízení na monitorovací systém evropských dotací bylo uzavřeno bez zjištění pochybení. Po velkém mediálním poprasku a spekulacích, které byly vyvolány uniklou zprávou auditorů ministerstva financí v roce 2015, je to poslední tečka za prověřováním podezření na nezákonnosti kolem veřejné zakázky na MS2014+. Jako první ukončily hodnocení nálezů auditního orgánu v roce 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Finanční úřad, které rovněž neshledaly porušení zákona. Po více než třech letech různých šetření a prověřování je jednoznačné, že ministerští úředníci ani společnosti, které se spolu s firmou TESCO SW veřejné zakázky účastnily, se ničím neprovinili. Dnes to však již média nezajímá. Na presumpci neviny se dnes ve veřejném zájmu nehraje a média se ke kauzám, kde se vlastně nic nestalo, nevracejí.

Dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolní závěr z prověřování Přípravy jednotného metodického prostředí pro čerpání podpory EU v programovém období 2014+. Prověřil, jakým způsobem Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vytvářelo v letech 2011 až 2016 jednotné metodické prostředí (JMP). Po loňských stanoviscích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a Finančního úřadu (FÚ), které vyvrátily negativní závěry Auditního orgánu MF o způsobu přidělení zakázky na monitorovací systém čerpání strukturálních fondů EU na období 2014–2020, se kontroloři NKÚ touto otázkou již nezabývali. NKÚ neudělil MMR žádnou pokutu.

„NKÚ v mnoha ohledech správně analyzuje důležitý problém rozvoje monitorovacího systém v tom, že některá ministerstva dlouhodobě vznášejí požadavky, které jdou proti myšlence jednotného systému,“ říká Tomáš Jelínek mluvčí společnosti Tesco SW, která je dodavatelem MS2014+. Zpráva NKÚ uvádí, že monitorovací systém MS2014+ se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory. Pravidla upravující postup při rozdělování evropských dotací, která jsou zpracována na přibližně dvou a půl tisíci stranách, ale nejsou podle NKÚ jednotná. Jednotnost celého konceptu snižuje například to, že Ministerstvo zemědělství si na vládní úrovni vymohlo výjimku pro Program rozvoje venkova a řídí se podle vlastních postupů. Dalším problémem podle kontrolorů je, že závazná pravidla nejsou vymahatelná a není stanoveno, kdo by měl na jejich dodržování dohlížet.

Podle NKÚ má MS2014+ kvůli své komplikovanosti problémy se stabilitou. Ve zprávě je uváděno, že od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně. „Auditoři si však ve své zprávě pletou výpadky systému s hlášeními požadavků na systém. To jsou především žádosti o technickou pomoc s prací v systému, o opravu poškození dat, jež si uživatelé způsobili sami špatným postupem, nebo byly zapříčiněny chybou v nastavení systému řídicím orgánem. Jen asi pětina těchto požadavků se týká řešení nějakých technických problémů, ale to i včetně testovacího a referenčního prostředí, s nímž žadatelé o dotace nepřijdou do styku. V šetřeném období navíc k žádnému komplexnímu výpadku systému nedošlo,“ uzavírá Jelínek.

Zpráva NKÚ

Reakce MMR

Loňský audit systému, kterým tečou všechny žádosti o dotace, málem zastavil čerpání bruselských peněz. Antimonopolní úřad a finanční správa skončily s prověrkami, které auditu odporují. Přečtěte si celý článek, který dnes vyšel v Lidových novinách.

V dnech 4. – 5. dubna 2016 se v Hradci Králové uskutečnil 19. ročník tradiční konference ISSS, zaměřené na rozvoj eGovernmentu a informatizaci společnosti. Účastníci konference se mj. seznámili i s provozem informačního systému MS2014+, a to prostřednictvím dvou prezentací:

• Aplikace MS2014+ – JUDr. Olga Letáčková (MMR ČR)
• Představení aplikace MS2014+ pro programové období 2014 – 2020 – RNDr. Blanka Fischerová (MMR ČR)

(zdroj prezentací: www.isss.cz)

Elektronický Týdeník Dotyk (25. března 2016) publikoval kritický článek o IT firmách, které dodávají své služby státním institucím. Šéfreportér Jiří Pšenička shromáždil několik historických článků o společnosti Tesco SW jako významném dodavateli Ministerstva pro místní rozvoj. Z nich udělal shrnující kompilát. Bohužel  se neobtěžoval si informace ověřit ani u společnosti Tesco SW, ani na MMR. Proto je výsledkem nepřesný text, který tvrdí zjevné lži. Když byla redakce na omyly upozorněna, reagovala prohlášením, že si za textem stojí.

Pšenička mj. napsal, že společnost Tesco SW dodala monitorovací systém za minulé rozpočtové období v rozporu se zákonem. To zcela prokazatelně není pravda. Smlouvy Tesco SW s MMR za toto období nikdy nebyly NKÚ nebo ÚOHS v nejmenším kritizovány, protože byly uzavřeny v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Týdeník Dotyk se bránil tím, že „v zásadě totožným způsobem celou věc vyhodnotila i jiná periodika“ a odkázal na článek České pozice, který skutečně před dvěma lety tvrdil, že MMR uzavřelo smlouvu se společností Tesco SW v rozporu s tehdy platným zákonem. Jenže právě tuto nepravdivou větu Česká pozice po upozornění ze svého webu odstranila. Pšenička to ochoten udělat není, stejně jako nechce slyšet o dalších omylech. Zde najdete celý dopis redakci.

Přes všechna prohlášení o kvalitě novinářské práce, představuje Týdeník Dotyk jen další neprofesionální projekt, který pravděpodobně pracuje na zadání. Jak jinak si odpovědět na otázku, proč nechce svým čtenářům říkat pravdu.

Tomáš Jelínek, mluvčí Tesco SW

V pondělí 8. února vláda ČR na svém pravidelném zasedání projednala a schválila informaci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o aktuálním stavu monitorovacího systému evropských strukturálních fondů (MS2014+). V lednu bylo pro práci s MS2014+ zaregistrováno více něž 23 tisíc uživatelů. V rámci 192 výzev bylo podáno více než 11 tisíc žádostí, které přesahují podporu 245 mld. Kč.

MS2014+ je funkční a umožňuje předkládání žádostí o podporu, hodnocení a výběr zaregistrovaných žádostí a jejich další administraci. Postupně probíhá další rozvoj MS2014+ v závislosti na dokončení a schvalování příslušných metodických dokumentů, jejich následných aktualizací a vznesených požadavků ze strany jednotlivých řídicích orgánů operačních programů.

Pro technické dotazy žadatelů je určena hromadná e-mailová adresa ms14.help.tech@mmr.cz . MMR plánuje rozšířit možnosti podpory uživatelů prostřednictvím centrální telefonní linky.

 

Článek z Lidových novin ze dne 18. 2. 2016 naleznete zde (PDF soubor).

(21. 1. 2016, www.mmr.cz)
První platby na účty příjemců v novém Operačním programu Technická pomoc pro období 2014-2020 byly proplaceny. Následovat budou brzy další. „Jde o jedny z prvních plateb v novém programovém období pro příjemce, což dokazuje, že systém je již připraven po všech stránkách pro realizaci projektů. V následujících týdnech se očekává, že budou schváleny další projekty z tohoto operačního programu, tentokrát hlavně na činnosti Národního orgánu pro koordinaci a Platebního a certifikačního orgánu,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Více informací naleznete v tiskové zprávě MMR ČR.

(www.mmr.cz, 26. 10. 2015)
Tuto nepravdu zveřejnil dnes server neovlivni.cz. Celý materiál je postaven na současném dopise z Evropské komise (EK). Evropská komise skutečně tento dopis poslala, ale pro Českou republiku v něm není nic jiného, než co bylo široce diskutováno médii v obdobném dopise už v červnu tohoto roku, a to, že pokud nalezne Policie ČR pochybení ve veřejné zakázce na monitorovací systém z doby vlády Petra Nečase (ODS), EK tento systém neproplatí. V dopise je navíc pouze žádost, aby Česká republika specifikovala, jaká opatření přijme. Více informací naleznete na www stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.